Povinné údaje se na balených potravinách uvádějí v povinné velikosti písma, a to 1,2 mm nebo 0,9 mm v závislosti na největší ploše obalu. Přitom např. etiketu na pytlíku bude nutné adekvátně zvětšit, pokud na ni nebude možné všechny povinné údaje v povinné velikosti písma umístit. Druhou variantou je umístit na takový obal např. etikety dvě, protože nařízení nestanoví, že povinné údaje musí být umístěny na přední straně obalu (hovoří se pouze o stejném zorném poli, v němž se u baleného pečiva objeví název a čisté množství anebo, jsou-li uvedeny, výživové údaje).
Nelze zapomenout na další doplňkové povinné údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení, které jsou stanoveny pro určité druhy nebo skupiny potravin (např. „se sladidly“, „baleno v ochranné atmosféře“ apod.). Ty v povinné velikosti písma být nemusí, nevážou-li se přímo k povinnému údaji podle čl. 9 odst. 1 (jako např. údaj „se sladidly“, který se musí umístit přímo k názvu potraviny – ta je povinným údajem, a tudíž i údaj „se sladidly“ musí být v povinné velikosti písma).
Je nutné si také uvědomit, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné (tj. pokud možno žádné zkratky složek). Nesmějí být zavádějící, co se týká vlastností nebo charakteristiky potraviny (viz. čl. 7 nařízení). Povinné informace o potravině nesmí být skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem či vyobrazením (krásný obrázek nesmí na obalu / etiketě zabírat místo pro povinné údaje). Požadavky nařízení se použijí i na související reklamu a obchodní úpravu potravin (tvar, vzhled, balení, obalové materiály, způsob jejich úpravy či místo vystavení…).
Provozovatel potravinářského podniku musí být s nadsázkou tak trochu věštec. Při označování, a zejména zdůrazňování složek (graficky, slovně), které spouští tzv. QUID (quantitative ingredient declaration), by měl předjímat, co je ještě spotřebiteli zřejmé a co nikoli. Spotřebiteli musí být na první pohled jasné, co může od výrobku očekávat. Od zdůrazněné složky se odvíjí jeho preference a to, po jakém výrobku nakonec sáhne. Je-li tedy v označení zdůrazněna čokoláda (např. „rohlík s čokoládou“), musí být skutečně ve výrobku čokoláda a ve složení musí být uvedeno množství takto zdůrazněné složky (a znovu pozor: jedná se o složku složenou, kterou je nutné rozepsat).
Dále je potřeba vzít do úvahy i požadavky vyplývající z jiných právních předpisů, ne pouze z nařízení, zákona o potravinách a vyhlášky. Při komunikaci o potravině se může provozovatel potravinářského podniku velmi snadno dostat pod regulaci dalšími právními předpisy, ať půjde o uvedení výživového tvrzení (spouští povinné uvedení výživových údajů), různá označení jakosti („čerstvý“ či „poctivý“) anebo i jenom přidávání vitamínů nebo minerálních látek. Existuje také celá řada označení, která by mohla být z pohledu obecných požadavků potravinového práva vnímána jako zavádějící („bez alergenů“, „bez umělých éček“ nebo „bezpečná potravina“)
Povinnými údaji pro balené potraviny jsou ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení
→ název potraviny, kterým se rozumí zákonný název, tj. u pečiva název druhu, skupiny a podskupiny stanovený vyhláškou č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), a neexistuje-li zákonný název, uvede se název popisný nebo vžitý;
→ seznam složek, který se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“ (uvádí se v sestupném pořadí, až na určité výjimky, všechny složky a složené složky se rozepisují – i ty, jichž je ve složení méně jak 2 %);
→ alergeny, které musí být uvedeny přímo ve složení a zvýrazněny tak, aby byly dostatečně odlišeny od ostatních složek (způsob zvýraznění nařízení nestanoví, řada výrobců jej řeší tučným písmem, ale lze použít např. velká písmena);
→ čisté množství potraviny (pro pečivo zůstávají např. i nadále zachovány hmotnostní odchylky uvedené ve vyhlášce);
→ datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti;
→ zvláštní podmínky uchovávání nebo podmínky použití (jsou-li nezbytně nutné);
→ jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potraviny uváděna na trh, a není-li usazen v EU, pak dovozce potraviny na trh EU, přičemž není povinností uvádět konkrétní hospodářskou činnost takového subjektu (např. to, že se jedná o distributora apod.);
→ země původu nebo místo provenience, která se ale na balené pečivo nevztahuje;
→ návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít (tento údaj se na baleném pečivu zřejmě objeví pouze ve výjimečných případech);
→ u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v % objemových,
→ výživové údaje, pro jejichž uvádění na balených potravinách ale platí prodloužené přechodné období – musí být povinně uváděny až od 13. prosince 2016, pokud je však provozovatel potravinářského podniku uvede dobrovolně anebo nedobrovolně pod tlakem svého odběratele dříve, musí být již v souladu s požadavky nařízení.
.
